Březen 2018

Slova vodou ovlivněna

28. března 2018 v 11:13 | Ortie
Slova vodou ovlivněna

Ve vaně dobře se píše,
jen často vznikají klišé.

Voda z vlasů slepuje stránky,
mezi písmeny odehrávají se války.

Pára voní meduňkou a octem jablečným,
kapky stékají po ramenou, cítím se někým výjimečným.

Prohlížím si ohalené ruce, prsa, břicho, klín, nohy,
boje mezi hlavou a tělem mají snad už zahlazené rohy.

Poslouchám zvuk, který pomalu ticho proráží,
proč v dnešních dnech na tom tolik záleží?

Tělo zabalené do ručníku usychá,
a i tato myšlenka ve mně utichá.

Co je to krása?

28. března 2018 v 11:09 | Ortie |  Básně
Co je to krása?

Co je to krása?
Motýlci v břiše?
Chvíli poslouchat tiše?

Co je to krása?
Když holka úkáže hodně nahý kůže?
Copak se to takhle posuzovat může?

Co je to krása?
Milovat i chyby?
Nedávat plané sliby?

Co je to krása?
Prožívat souznění?
Cítit, jak smutek se promění?

Co je to krása?
Přestat se dívat očima?
Vědět, že všechno jinak začíná?

Co je to krása?
Smíření s vlastní osobou?
Nestydět se, když krásu nazývají ostudou?

Trochu bez času

28. března 2018 v 10:55 | Ortie |  Útržky z deníku
Už dlouhou dobu jsem nepsala a docela mě mrzí, že svůj blog takto zanedbávám, vlastně už kvůli sobě, protože blog je něco, co mě baví a přináší radost... Vlastně se snažím omluvit se hlavně sobě a to hlavně za to, že jsem i ukončila po měsíci můj fotografický projekt, bylo to z více příčin - málo času, problém s technikou atd... Ve focení stále pokračuji a snažím se zlepšovat, bohužel můj projekt, který měl trvat rok, trval jen měsíc, ale i přes to jsem spokojená, protože jsem objevila, že se na fotografii můžu dívat i jiným způsobem než jen cvaknout něco, co mi připadá zajímavé, i když i to je samozřejmě důležité :D
Jinak stále i píšu, i když už ne tak často, ale pomalu se chystám opět přepsat nějaké mé pokusy do počítače vše se uvidí, protože je toho teď dosti: práce - nikdy jsem si nemyslela, že ještě budu i docela ráda po škole chodit do práce a že mě to bude tolik pracovat v kavárně bavit. Dále pracuji na jednom minifilmu, který hodlám přes Velikonoce natočit, na to se velice těším. Dále pracuji na fotografickém projektu do školy, jedná se o pojetí lásky, což vždy nevím, jak dobře zpracovat do fotky, aby se nejednalo o vulgárnost a zároveň to nebyl kýč. Uvidím, jak to dopadne. Začala jsem se více učit anglicky, každý den trénuji mluvení, což je strašně super a začalo mě i bavit anglicky mluvit. Což je velký úspěch, když vezmu, že dříve jsem mluvila pět minut a už jsem se psychicky hroutila.
Také jsem nepsala z důvodu opět jisté krize, která občas přijde, ale zdárně je (alespoň doufám) překonána. A já se těším na další tvorbu.
Tak tady jsem se asi i trochu sama sobě omlouvala, ale tak třeba zrovna tento článek bude zlomový.