Vzpomínka na první setkání

13. června 2017 v 21:36 | Ortie |  Útržky z deníku
Byl leden. Vystoupila jsem z vlaku, nadechla se studeného vzduchu a rozhlížela jsem se, očima jsem hledala oči člověka, kterého jsem znala pouze přes písmenka, volala jsem si s ním... Ale nikdy zatím jsem se s ním nikdy v realitě neviděla. V hlavě se mi míhaly myšlenky, nakonec zvítězila ta, že ho miluji a že mu věřím, všechno se seběhlo v hlavě strašně rychle... Stál tam, usmál se na mě a já bych v té chvíli snad nevykoktala ani své jméno, proto jsem mu pouze oplatila úsměv a pokusila se pozdravit, nevím jak moc úspěšně. Pomalu jsme k sobě došli, pohlédli si do očí a on mě obejmul, já bych na to nenašla odvahu. Roztřásly se mi nohy. Ne, nebyla mi zima, jen jsem byla strašně nervózní, ale zároveň mi bylo v jeho objetí tak krásně...pořád si to živě vybavuji. Nevím, jak dlouho jsme tam tak stáli a lidé kolem nás proudili v nezastavitelných proudech...
Pomalu jsme šli vedle sebe, moc jsme nemluvili, i když mně se pomalu vracela řeč, takže jsem začínala býti trochu více komunikativní, což mu očividně udělalo radost... Šli jsme vedle sebe, naše ruce se občas nenápadně dotkly, ale ani jeden asi nenašel odvahu vložit svou dlaň do dlaně toho druhého... Cestou mě ještě jednou obejmul, toto obejmutí bylo vyrušeno telefonátem od babičky, která si myslela, že jsem někde zcela jinde. Podařilo se mi ji uklidnit a přesvědčit, že jsem skutečně tam, kde mám být. Možná jsem neměla lhát, ale pustila by mě?
Povídali jsme si spolu a mně bylo krásně. Vlastně do teď když jsem s ním tak je mi krásně...
Vím, že jsme stáli v jeho pokoji a chystali se vyrazit na oběd, když mě poprvé políbil, ale ani toto neproběhlo ideálně, vyrušil nás jeho otec a já se neubránila smíchu :D
Celý den byl pro mě strašně kouzelný, byla jsem s osobou, po které jsem toužila už dva měsíce.
Večer proběhla hlavní akce, kvůli které jsem jela mého milovaného navštívit jeho maturitní ples. Vlastně poprvé jsem si zatancovala s mužem... Asi jsme díky mně vrazili do několika lidí a možá jsem mu i šlápla na nohu, to jsem už raději asi zapomněla, abych se necítila tolik trapně. :D Ale tak mohla jsem t svést i na alkohol, kterého jsem sice nevypila moc, ale já jsem člověk, který není zvyklí pít, takže mi pak stačí asi málo. Rozhodně jsem to nepřehnala, chodila jsem po svých, uvědomovala si vše a byla spokojená, ani mi nebylo špatně, jen jsem se mírně motala a byla veselá, což jsem ale poměrně často.
Když jsme dorazili k němu domů odehrávalo se v mé hlavě veliké dilema, zda si k němu lehnout do postele a prostě spát vedle něho (nebo spíše přitulená k němu)? Nakonec to dopadlo tak, že jsem spala u něj v posteli a ani jsem to nepovažovala za nic špatného, stejně jsme nespali dlouho, protože jsem musela brzy odjíždět a žádné nepřístojnosti se neděli, takže jsem i zpětně usoudila, že se nejednalo o nic špatného.
Při prvním loučením s mým milovaným jsem se neubránila slzám, což se mi nestává, abych při loučení plakala, ale tady to tak bylo a vlastně je to tak pokaždé, když se loučíme... Obvykle pláčeme oba...

Tak toto bylo nějak ve zkratce popsané první setkání s mým milovaným přítelem, které proběhlo už před nějakou dobou, ale teď se ve mně nějak ty emoce probudila a měla jsem úpornou potřebu je zaznamenat...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jk-art jk-art | Web | 14. června 2017 v 0:16 | Reagovat

Jé, to je tak krásně napsané. :) Úplně z toho cítím, jak moc se máte rádi. Přeji hodně štěstí a ať máte podobných vzpomínek co nejvíce!

2 Ortie Ortie | Web | 14. června 2017 v 20:34 | Reagovat

[1]: Děkuji moc! Jsem ráda, že se mi moje láska podařila vložit do písmen :-)

3 Magicmax Magicmax | Web | 15. června 2017 v 9:59 | Reagovat

Barvy maií vysoké spektrum a svět má hodně barev. :) Ien ie otázka. Na iaké z nich se teď díváme? :)

4 Iris Iris | E-mail | Web | 17. června 2017 v 12:17 | Reagovat

Krásně napsaný a je hezký, že jste pořád spolu :-)

5 sugr sugr | E-mail | Web | 19. června 2017 v 18:41 | Reagovat

Setkání s milovaným přítelem,
emoce a potřeba to někam zaznamenat,
není nic krásnějšího než vzpomínka.:-)
Samozřejmě i když jste pořád spolu, ale vždy je to krásné, ale vždy jiné, třeba ještě krásnější, ale prostě   j i n é.:-)

6 Markéta Markéta | Web | Neděle v 7:27 | Reagovat

Moc se mi článek moc líbí. Láska je vzácný dar. Je to už nějaký čas, co jsem maturovala, ten článek ve mě probudil krásné vzpomínky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama