Vypravečka

10. června 2017 v 21:52 | Ortie |  Básně

Vypravěčka


S hrnkem černé kávy, kterou nepiji,
přemýšlím o zemi, ve které nežiji,
sedím na židli, která beztak není v mém pokoji,
poslouchám hudbu lidí, kteří již nežijí...

Vlnovkoupřeškrtávám slova, která určitě nebyla napsána,
kolem mě hroutí se realita, která ve snech vrcholu dosáhla,
kolena tisknu k tváři, která už pomalu vychladla,
čekám až opadají části těla, která stejně moje nebyla...

Do dálky nepřítomný úsmev, který nikomu nedaruji,
zelené oči, které už jen svým chladem odrazují,
dlouhé kostnaté prsty, které neslibují pohlazení,
ne tahle není ta, kterou všichni milují...

A já jsem ta, která vyprávěla příběh tento,
a že je tu člověk, který nepochopí...čert vem to,
vždyť je to nepochopení, kterého dosáhneme lehko,
možná vnořením do duše, která sahá jen mělko!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama