Du(e)ch minulosti

17. listopadu 2016 v 17:10 | Ortie |  Básně
Jsem duch vašich časů minulých,
někdy vykouzlím úsměv na tváři
a někdy stěží zamáčknete slzu,
jsem ten, co vás někdy pronásleduje
a nemáte se kam skrýt,
najdete ve mně i radost,
při které zaplesá srdce.

Však ve mně se skrývá vaše minulost,
kterou byste nejraději vymazali.

Bojíte se, že někdo objeví,
že někdo objeví mě,
či moji část,
kterou marně snažili jste se ukrýt.

Ano, bojíte se,
bojíte se,
že mě najdete na dně omylem otevřeného šuplíku.

Působím strach,
působím radost
a působím i bolest
a někdy z toho mívám jisté potěšení,
z toho jak vidím vaši hlavu ukrytou v dlaních.

Ano, ano, já jsem vy
a vy jste mnou,
jsem váš a přesto, žiji si vlastní život.

Vy, vy až na mě vzpomenete si,
raději byste se neviděli
a já to vím
a mám z toho potěchu.

Ach, jak snadné je,
jak snadné to všechno je,
jak snadné je zmanipulovat vás,
jak snadné je změnit váš pohled
na sebe samé, na lidi, na vše
a to se může stát jen jedna špatná věc
a už nikdy nebudete stejní.

Prozradím vám tajemství jste to stále vy,
vy jste to byli a vy to budete,
jen možná v jiném kabátě,
ale já, já tam budu stále s vámi,
ukrytý v zadní kapse vašich kalhot,
nebo v zadní skříňce vaší hlavy.

Ach, ano, ano, však vy to víte,
že mě se už nikdy nezbavíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dalekousebe dalekousebe | E-mail | 17. listopadu 2016 v 18:34 | Reagovat

Tak až si jí přečtu ještě 3x tak písnu jaká je.

2 Ortie Ortie | Web | 17. listopadu 2016 v 18:40 | Reagovat

[1]: Dobře :-)

3 Lukáš Lukáš | Web | 17. listopadu 2016 v 20:05 | Reagovat

zdravím... toto je vyloženě klasika mezi básněmi (z mého osobního pohledu za jedna mínus, ale to mínus je jen proto, že je to můj osobní pohled)

4 Ortie Ortie | Web | 17. listopadu 2016 v 20:09 | Reagovat

[3]: Jedna mínus jaká to krásná známka, jsem ráda ta toto osobní hodnocení, protože básně nikdy nepůsobí na všechny stejně. Ano, je to takový jemná klasika, ale když už mě venku ta slova napadla a stihla jsem si je ve spěchu nahrát, tak jsem se rozhodla pro to ji zveřejnit (jeden z důvodů byla i tato fotografie, která mě naprosto vybízela, abych ji po vyfocení přidala k nějaké básni) :D

5 Eliss Eliss | Web | 18. listopadu 2016 v 7:17 | Reagovat

Moc hezké, minulosti nikdo neuteče, vždy se nějak ukáže...

6 Alena Alena | Web | 18. listopadu 2016 v 8:06 | Reagovat

Básně tewdy nemusím, ale tohle je super, oslovilo mě to!

7 Ortie Ortie | Web | 18. listopadu 2016 v 20:27 | Reagovat

[5]: Ano, to je pravda...

[6]: Děkuji, těší mě, že se básnička líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama