Odsuzujeme lidi dle prvního dojmu?

21. října 2016 v 21:58 | Ortie |  Co mi nedá spát...
Seděla jsem jen tak na lavičce, přemýšlela ahleděla na nebe, když jsem si všimla, že si mě někdo měří pohledem. Podívala jsem se na toho člověka. Hleděl na mě jako na přízrak a já přemýšlela proč. Co je na mě tak divného? Už jsem se chtěla zeptat, když v tom jsem si uvědomila, co mám na sobě. Byla jsem oblečena v dlouhé sukni a kabátu, který jak jsem ho měla rozepnutý, tak šla vidět bílá košile. Tak na to hleděl jako vyoraná myš, na to jak jsem oblečená? A určitě si udělala o mě i obrázek, tak jak je to u všech lidí obvyklé, aniž se mnou prohodil jediné slovo. Když si povšiml, že se na něj taky dívám, zrychleně odešel.
Ano, možná nosím něco, co není zrovna moc moderní (spíše asi vůbec) ale jsem s tím sama spokojena a nehodlám to měnit jen kvůli tomu, že někomu se to nelíbí. Ale proč mě lidi odsuzují: Ve třídě se ode mě drží raději dál, aby se nikdo raději se mnou nespojoval. A přitom mě ani neznají. Neříkám, možná by se ode mě drželi dále i kdyby mě znali, to nepoírám dokonce je to docela dost možné. Ale soudit jen podle vzhledu? Není, to povrchní?
Ale nemůžu tu kritizovat ostatní, nejdříve bych měla začít u sebe (jakousi sebereflexi), protože nechci tu říkat, jak to někteří dělají špatně a já dobře, protože to není pravda. Když pohlédnu do svého nitra uvědomím si, že někdy také hodnotím dle vzheledu, protože je to prostě to první, co vidíme a někomu to stačí nechce poznat člověka dál. Já se snažím tento první dojem překonat a uvědomit si, že to co vidím může být také klam, tentokrát se musím pochválit - docela se mi to daří, tak ego dostalo, zase svoji dávku... Bože! Ale neodbíhat od tématu, potom se těžko vrací a moje myšlenky, se rády toulají.
Jak často klame první dojem? Dle toho co jsem zažila může i docela hodně, ale něříkám, že vždy, ale jestli klame nebo ne, se vždy musím dozvědět. Třeba jeden z nejlepších lidí, co jsem kdy potkala, byl v době našeho setkání, tak napůl bezdomovec. Tato žena přespávala, kde se dalo, ale nestěžovala si, byla spokojená a i z toho málo, co měla rozdávala. Na první pohled, byste možná od ní odvrátili zrak, ale pod touto slupkou je to neuvěřitelný člověk, se kterým se dá mluvit o všem a má veliké srdce.
Ale není to tak vždy, že první pohled klame, to je samozřejmě pravda. Jen pokud se budeme řídit jen dle toho, tak můžeme přijít i o spoutu dobrých lidí.
Já toto taky říkám kvůli sobě, protože jsem hodně sobecká a vím, jak je nepříjemné, když vás odsoudí dle prvního dojmu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 22. října 2016 v 18:46 | Reagovat

Zajímavé. Mně to přijde vcelku přirozené - a navíc po několika letech na gymplu jsem vypozorovala, že lidé, kteří se oblíkají určitým stylem, se i určitým způsobem většinou chovají. Říkám většinou, ale něco pravd na tom je. Proč nechodíš v růžových minisukních a průhledných tílkách? No protože smýšlíš jinak, než ty holky, které to nosí. Já si myslím, že soudit podle stylu oblékání,úpravy vlasů, make-upu a tak podobně, je vlastně dobrá vlastnost. Varuje nás to, co od člověka lze očekávat. A když nastoupím do nové práce nebo jedu někam na seznamovák, kde je spousta lidí, se kterými se bavit, je jasné, že jako první nepůjdu právě po tom typu, jaký jsem zde zmínila. Protože nemáme stejné smýšlení, tak o čem bychom se bavily? Na druhou stranu nemyslím si, že je dobré hned odsuzovat. Je dobré posuzovat a říct si, že od tohohle člověka můžeš čekat to a to, ale definitivně ho zatratit, nikdy se s ním nebavit a chovat se k němu jako k vyvrhelovi, to mi přijde ubohé. Jenomže to je až druhá úroveň tohohle zdravého "souzení knihy podle obalu."

Já vím také, jaké to je být odsouzená na první pohled. Ale na druhou stranu ze svého pohledu vím, že ty lidi posuzuji podobně - že to k životu patří a nemá smysl předstírat, že ne. A když to vezmu kolem a kolem, nevadí mi, že jsem byla odsouzena určitými typy. ;)

2 Ortie Ortie | Web | 23. října 2016 v 12:08 | Reagovat

[1]: Ano, je to v lidské přirozenosti, ale neměli bychom trvat na tom dojmu, jako na něčem co musí vždy platit.

3 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 25. října 2016 v 1:17 | Reagovat

Já jak koho

4 Ortie Ortie | Web | 25. října 2016 v 17:47 | Reagovat

[3]: Každý to nějak má.

5 ITube ITube | 17. listopadu 2016 v 1:14 | Reagovat

(Vše co níže publikuji je pouze můj osobní názor, který se nemusí shodovat s fakty.)
Zrak je podle mě smysl, kterým vnímáme nejvíce a nejsilněji. Proto jsme se naučili mu také nejvíce důvěřovat a tvořit si synapse mezi jednotlivými zrakovými vjemy. Takže když někde vidíme, jak se někdo odlišuje vzhledem, leckdo si řekne, že se bude odlišovat také chováním, přesvědčením, osobností... Nemusí to být vždycky pravda a v tomto ohledu je také těžké stanovit co vlastně pravda je, protože aby se někdo mohl odlišovat od normálu, museli bychom si nejdříve definovat co to ta normálnost je a to já nedokážu. On ale taky právě zrak dost často klame. Synapse, které máme vytvořeny, mohou být vytvořeny naprosto mylně od reality a my poté odvrhneme nějakého člověka například jen proto, že vypadá stejně jako záporák v animovaném filmu co jsme viděli jako malí před 20 lety. Je důležité u těchto spojů nezůstávat, pokusit se těm lidem porozumět, pochopit, případně důvěřovat a spoje aktualizovat a měnit. Ale možná jsme na něco takového jen líní a říct si "ten/ta/to vypadá divně, radši si rychle odsednu" je zkrátka jednodušší než dávat šance.

6 Ortie Ortie | Web | 18. listopadu 2016 v 20:39 | Reagovat

[5]: Normálnost je to, co je nejvíce společností uznávané, hezly se to dá vysvětlit na tomto příkladu - v místnosti je 6 lidí 4 mají rádi pomeranče a 2 jablka, tak je normální mít rád pomeranče, ale jakmile tam vkročí další 4 lidi, co budou mít rádi jablka, tak se normalnost změní, takže normálnost není stálá...
A neměli bychom se spoléhat jen na zrak, i když je nejsilnější, tak se dá i velice dobře oklamat...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama