Otazníky

28. dubna 2018 v 20:27 | Ortie |  Básně
Otazníky

Otázky bez jasných odpovědí,
promění se v kolektivní nevědomí,
tak každý ztratí postavení.

Otazníky za větami bez významu,
svět už se postavil na hlavu...
Co takhle já si zamanu?

Taky používám toto obyčejné znamení,
kritizuji, ale na tom nic divného není,
určitě na to existuje snadné vysvětlení.






 

Touha

28. dubna 2018 v 20:20 | Ortie |  Básně
Touha

Jsi touha jež vzdouvá moje ňadra,
jsi nenadálý pocit vzduchoprázdna,
jsi nepolapitelný jak nad hrncem pára,
jsi ten, kdo drží můj druhý konec lana.

Jsi touha, díky které vstávám,
jsi ten, komu nerada mávám,
jsi ruka, kterou ze sna hledám,
jsi kniha, kterou denně otvírám.

Jsi touha - vracíš mi bdění,
jsi - na tom prý nic se nemění,
jsi oči - pohledy z nichž zamrazí,
jsi láska - lehce srdce uvěří,
jsi přítel - ve smyslu obojí,
jsi touha - ta se toho nebojí.



Jahůdky

7. dubna 2018 v 7:52 | Ortie |  Fotografie
Oknem pronikalo do pokoje slunce, já si barvila hlavu a pojídala jahody. Foťák se skrýval v koutě a najedou světlo zazářilo a fotoaparát se skoro jakoby sám od sebe ocitl v mé ruce, a pak už to šlo jednoduše.



 


Podoby lásky

6. dubna 2018 v 22:56 | Ortie |  Fotografie
Na projekt do školy jsem se rozhodla fotograficky zpracvat "Podoby lásky". Nevím jestli název podoby je to nejlepší, co mě mohlo napadnout, ale zatím nevím, jak jinak a lépe to pojmenovat, proto podoby. Jedná se o fotku: Touha, Upřímnost, Porozumění. Původně jsem chtěla fotografií zpracovat více, ale je poměrně těžké nezapadnout do naprostého klišé (i když i to se mi asi povedlo) a proto jsem se rozhodla, že do mého školního projektu zapojím tyto tři fotografie a zbytek zpracuji slovem, tak uvidím jak se mi to povede.

Touha

Upřímnost

Porozumění

Jarní očista

6. dubna 2018 v 22:29 | Ortie |  Co mi nedá spát...
Tak jaro se už konečně ohlásilo a najednou na mě snad skoro ode všad vyskakuje téma: JARNÍ OČISTA TĚLA.
Všude se doporučuje, jak je skvělé to a jak tamto je ještě lepší a jak bez toho nepřijde jarní energie atd...
Jako samozřejmě jarní očista - fajn. Určitě se to může hodit a být fajn se po zimě očistit od zplodin (i když to dle mého nikdy zcela nejde), ale to by se hodilo i kdykoli jindy v přechodu do jakékoli změny počasí. A myslím, že není zcela skvělé a úžasné se do něčeho nutit, protože pak to nebude mít asi moc účinek na naše zdraví, protože přeci jenom jde hodně i o psychiku.
A proto když se budeme nutit do toho, že teď musíme dva týdny pít kopřivový čaj, který nám sice vůbec nechutná, ale musíme ho pít, protože přeci bez něj se pořádně na jaro nenastartujeme a naše tělo bude unavené a neschopné ničeho... To přeci nemá smysl. Samozřejmě pokud se na jarní očistu těšíme a opravdu si jí vychutnáváme, tak proti tomu vůbec nic nemám, to může být skvělé, ale když se do toho nikdo nutí, tak to dle mě může mít i opačný efekt - můžeme si tělo zanést "toxinama" stresu (kruciš, to zní podivně, jde to vůbec takto použít?). A to přeci nechceme, protože i stres z nás vysává energii a nemá cenu si ho ještě uměle přidělávat něčím, co je pro nás složité.
Určitě jsem zastáncem toho, že by se měl člověk zklidnit a odpočinout a ne stále jet na plno, ale to neplatí jenom na jaře, ale v jakémkoli jiném období, že je někdy potřeba nechat tělo odpočívat, aby mělo čas se zregenerovat. Ale pro každého to může být jinak, někdo se skvěle zrelaxuje a nabije energií třeba při procházce přírodou, někdo jiný v posteli s knížkou a někdo jiný třeba, když něco dobrého uvaří, možností je spousta. A myslím, že stejně jako například kopřivový čaj může z těla odplavit to špatné i dobrá kniha, zpěv ptáků, dobré jídlo, pohyb... Když máme chuť dejme si bylinkový čaj, ale proč se do toho nutit, když třeba vůbec není chuť ani nálada? Jenom proto že je jaro? Není to trochu zbytečné?

Filmy

5. dubna 2018 v 10:49 | Ortie |  Útržky z deníku
Letošní volno o Velikonocích jsem trávila u rodiny, tentokráte jsem do té divočiny přivedla i přítele a docela tam i zapadl. Dokonce jsme se s ním a mou mladší sestrou dohodli, že natočíme film. Tak se také stalo. V pátek jsme se domluvili a v sobotu už byl první krátký film natočen a sestříhán, ale jako by nám to nestačilo, tolik jsme se pro natáčení nadchli, že v neděli vznikl ještě jeden minifilm a máme v plánu třetí na dokončení trilogie :D Musím říci, že to byla opravdu legrace a strašně fajn spolupráce, myslím, že náš tříčlený tým je naprosto skvělý. Filmy josu velmi jednoduché, němé, ale dělané od srdíčka. Dokonce se stalo i několik méně očekávatelných věcí, typu roztržené boty, nebo já v kostele, či můj přítel na koloběžce... Prostě a jednoduše něco jsme natočili, užili jsme si to dali tomu srdíčko a to je myslím důležité.
A ráda bych se s vámi o oba filmy podělila:
https://www.youtube.com/watch?v=nxPwFhtMm-k&t=1s
https://www.youtube.com/watch?v=oLkqZmXCx7g

Slova vodou ovlivněna

28. března 2018 v 11:13 | Ortie
Slova vodou ovlivněna

Ve vaně dobře se píše,
jen často vznikají klišé.

Voda z vlasů slepuje stránky,
mezi písmeny odehrávají se války.

Pára voní meduňkou a octem jablečným,
kapky stékají po ramenou, cítím se někým výjimečným.

Prohlížím si ohalené ruce, prsa, břicho, klín, nohy,
boje mezi hlavou a tělem mají snad už zahlazené rohy.

Poslouchám zvuk, který pomalu ticho proráží,
proč v dnešních dnech na tom tolik záleží?

Tělo zabalené do ručníku usychá,
a i tato myšlenka ve mně utichá.

Co je to krása?

28. března 2018 v 11:09 | Ortie |  Básně
Co je to krása?

Co je to krása?
Motýlci v břiše?
Chvíli poslouchat tiše?

Co je to krása?
Když holka úkáže hodně nahý kůže?
Copak se to takhle posuzovat může?

Co je to krása?
Milovat i chyby?
Nedávat plané sliby?

Co je to krása?
Prožívat souznění?
Cítit, jak smutek se promění?

Co je to krása?
Přestat se dívat očima?
Vědět, že všechno jinak začíná?

Co je to krása?
Smíření s vlastní osobou?
Nestydět se, když krásu nazývají ostudou?

Trochu bez času

28. března 2018 v 10:55 | Ortie |  Útržky z deníku
Už dlouhou dobu jsem nepsala a docela mě mrzí, že svůj blog takto zanedbávám, vlastně už kvůli sobě, protože blog je něco, co mě baví a přináší radost... Vlastně se snažím omluvit se hlavně sobě a to hlavně za to, že jsem i ukončila po měsíci můj fotografický projekt, bylo to z více příčin - málo času, problém s technikou atd... Ve focení stále pokračuji a snažím se zlepšovat, bohužel můj projekt, který měl trvat rok, trval jen měsíc, ale i přes to jsem spokojená, protože jsem objevila, že se na fotografii můžu dívat i jiným způsobem než jen cvaknout něco, co mi připadá zajímavé, i když i to je samozřejmě důležité :D
Jinak stále i píšu, i když už ne tak často, ale pomalu se chystám opět přepsat nějaké mé pokusy do počítače vše se uvidí, protože je toho teď dosti: práce - nikdy jsem si nemyslela, že ještě budu i docela ráda po škole chodit do práce a že mě to bude tolik pracovat v kavárně bavit. Dále pracuji na jednom minifilmu, který hodlám přes Velikonoce natočit, na to se velice těším. Dále pracuji na fotografickém projektu do školy, jedná se o pojetí lásky, což vždy nevím, jak dobře zpracovat do fotky, aby se nejednalo o vulgárnost a zároveň to nebyl kýč. Uvidím, jak to dopadne. Začala jsem se více učit anglicky, každý den trénuji mluvení, což je strašně super a začalo mě i bavit anglicky mluvit. Což je velký úspěch, když vezmu, že dříve jsem mluvila pět minut a už jsem se psychicky hroutila.
Také jsem nepsala z důvodu opět jisté krize, která občas přijde, ale zdárně je (alespoň doufám) překonána. A já se těším na další tvorbu.
Tak tady jsem se asi i trochu sama sobě omlouvala, ale tak třeba zrovna tento článek bude zlomový.

Poslední fotky - leden

1. února 2018 v 16:59 | Ortie |  Fotografie
Jeden měsíc nového roku skončil a já tu mám poslední fotografie, které jsem vyfotila, nějak mi to vůbec nešlo... Ale mohlo to být horší, tak snad odpustíte horší kvalitu. Můžou se stát horší věci :D A já nejsem zcela naštvaná nebo cokoli takového, zvládám stále své předsevzetí dodržet a to je myslím hlavní a stále se můžu zlepšovat.
A téma na únor? Abeceda!
Samozřejmě nevyužiji všechny písmenka abecedy, ale většinu využiji a pokusím se je co nejlépe zpracovat, vlastně už zpracovávám.

Fotografie mojí postele, lehce nekvalitní, ale byla jsem nemocná a bylo mi zle, tak to svěďme na to, ano svedeme to na to, vůbec to není tím, že jsem nešikovná :D

Želvička pro štěstí!

Zátíší na stole, no, spíše bordel, ale vlastně to zobrazuje realitu a není to tak hrozné.

Kam dál