Alda

28. června 2018 v 18:19 | Ortie |  Útržky z deníku
Tak na světě je další film, který jsem vytvořila společně s mým přítelem a musím říci, že mě to velice bavilo. Tentokráte sice nebyla tvorba sice přímo, že bychom seděli vedle sebe, ale já natočila některé záběry, a potom jsme je nějak zproztředkovaně sestříhali. Já jsem byla takovou režisérkou na dálku, ale stejně to byla sranda. Tentokráte se jedná o politickou satiru. Snažili jsme se udělat to nějak tak, aby to bavilo hlavně nás a abychom se u toho nasmáli, což se splnilo. Musím se přiznat, že přítelův hlas je na dabing moc skvělý. Netuším, kolik lidí ještě bude tento film bavit, ale i kdyby to byl jen jeden, tak to za to stálo. Takže pokud se ještě někdo má zájem podívat na tento krátký minifilm, ve kterém halvní roli hraje můj pes a v českém znění ho hraje můj přítel, který jsem zrežírovala a z velké části k tomu napsala scénář, který moje nemotorné ruce natočili, tak zde to dílko máte, doufám, že alespoň někomu se bude líbit a budu ráda za jakékoli reakce.

Film se otevře po kliknutí na obrázek...
 

Básně k projektovým fotografiím

23. června 2018 v 23:01 | Ortie |  Básně
Můj školní projekt jsem úspěšně zakončila instalací ve škole a k fotograiím jsem napsala i básničky, plánovala jsem je přepsat dříve, ale nějak jsem se k tomu vůbec nedokázala dostat, takže je snad napíšu teď. Blog mě pořád baví, ale spousta i jiných aktivit a najednou je tak málo času...

První

Je těžké popsat tvůj význam...
Nemožné zahrnout všechny tvé podoby.
Beze smyslu hledat vše, co tě vyjadřuje.
Trochu jako snaha o představu sochy zapomenuté věci!

Nevím, jak popsat tvou vůni.
Možná jako melounový cukr,
meduňka ve vlasech,
těla v milování,
černý čaj,...

A jak vlastněchutnáš?
Jako polibek po době odloučení,
jahody v parku,
bramboráky v posteli,
třezalkový čaj z jednoho hrku,...

Přemýšlím, jak popsat pocity.
Už vím, jsi jako poskočení srdce z dotyku,
strach z objevení v úkrytu,
šepot milých slov,
ledová voda v horkém dni,
prskání oleje na pánvi,...

Vlastně jsi touha a nejsi,
znamenáš tisíc věcí a popisuje tě jedno slovo...

Otazníky

28. dubna 2018 v 20:27 | Ortie |  Básně
Otazníky

Otázky bez jasných odpovědí,
promění se v kolektivní nevědomí,
tak každý ztratí postavení.

Otazníky za větami bez významu,
svět už se postavil na hlavu...
Co takhle já si zamanu?

Taky používám toto obyčejné znamení,
kritizuji, ale na tom nic divného není,
určitě na to existuje snadné vysvětlení.






 


Touha

28. dubna 2018 v 20:20 | Ortie |  Básně
Touha

Jsi touha jež vzdouvá moje ňadra,
jsi nenadálý pocit vzduchoprázdna,
jsi nepolapitelný jak nad hrncem pára,
jsi ten, kdo drží můj druhý konec lana.

Jsi touha, díky které vstávám,
jsi ten, komu nerada mávám,
jsi ruka, kterou ze sna hledám,
jsi kniha, kterou denně otvírám.

Jsi touha - vracíš mi bdění,
jsi - na tom prý nic se nemění,
jsi oči - pohledy z nichž zamrazí,
jsi láska - lehce srdce uvěří,
jsi přítel - ve smyslu obojí,
jsi touha - ta se toho nebojí.



Jahůdky

7. dubna 2018 v 7:52 | Ortie |  Fotografie
Oknem pronikalo do pokoje slunce, já si barvila hlavu a pojídala jahody. Foťák se skrýval v koutě a najedou světlo zazářilo a fotoaparát se skoro jakoby sám od sebe ocitl v mé ruce, a pak už to šlo jednoduše.




Podoby lásky

6. dubna 2018 v 22:56 | Ortie |  Fotografie
Na projekt do školy jsem se rozhodla fotograficky zpracvat "Podoby lásky". Nevím jestli název podoby je to nejlepší, co mě mohlo napadnout, ale zatím nevím, jak jinak a lépe to pojmenovat, proto podoby. Jedná se o fotku: Touha, Upřímnost, Porozumění. Původně jsem chtěla fotografií zpracovat více, ale je poměrně těžké nezapadnout do naprostého klišé (i když i to se mi asi povedlo) a proto jsem se rozhodla, že do mého školního projektu zapojím tyto tři fotografie a zbytek zpracuji slovem, tak uvidím jak se mi to povede.

Touha

Upřímnost

Porozumění

Jarní očista

6. dubna 2018 v 22:29 | Ortie |  Co mi nedá spát...
Tak jaro se už konečně ohlásilo a najednou na mě snad skoro ode všad vyskakuje téma: JARNÍ OČISTA TĚLA.
Všude se doporučuje, jak je skvělé to a jak tamto je ještě lepší a jak bez toho nepřijde jarní energie atd...
Jako samozřejmě jarní očista - fajn. Určitě se to může hodit a být fajn se po zimě očistit od zplodin (i když to dle mého nikdy zcela nejde), ale to by se hodilo i kdykoli jindy v přechodu do jakékoli změny počasí. A myslím, že není zcela skvělé a úžasné se do něčeho nutit, protože pak to nebude mít asi moc účinek na naše zdraví, protože přeci jenom jde hodně i o psychiku.
A proto když se budeme nutit do toho, že teď musíme dva týdny pít kopřivový čaj, který nám sice vůbec nechutná, ale musíme ho pít, protože přeci bez něj se pořádně na jaro nenastartujeme a naše tělo bude unavené a neschopné ničeho... To přeci nemá smysl. Samozřejmě pokud se na jarní očistu těšíme a opravdu si jí vychutnáváme, tak proti tomu vůbec nic nemám, to může být skvělé, ale když se do toho nikdo nutí, tak to dle mě může mít i opačný efekt - můžeme si tělo zanést "toxinama" stresu (kruciš, to zní podivně, jde to vůbec takto použít?). A to přeci nechceme, protože i stres z nás vysává energii a nemá cenu si ho ještě uměle přidělávat něčím, co je pro nás složité.
Určitě jsem zastáncem toho, že by se měl člověk zklidnit a odpočinout a ne stále jet na plno, ale to neplatí jenom na jaře, ale v jakémkoli jiném období, že je někdy potřeba nechat tělo odpočívat, aby mělo čas se zregenerovat. Ale pro každého to může být jinak, někdo se skvěle zrelaxuje a nabije energií třeba při procházce přírodou, někdo jiný v posteli s knížkou a někdo jiný třeba, když něco dobrého uvaří, možností je spousta. A myslím, že stejně jako například kopřivový čaj může z těla odplavit to špatné i dobrá kniha, zpěv ptáků, dobré jídlo, pohyb... Když máme chuť dejme si bylinkový čaj, ale proč se do toho nutit, když třeba vůbec není chuť ani nálada? Jenom proto že je jaro? Není to trochu zbytečné?

Filmy

5. dubna 2018 v 10:49 | Ortie |  Útržky z deníku
Letošní volno o Velikonocích jsem trávila u rodiny, tentokráte jsem do té divočiny přivedla i přítele a docela tam i zapadl. Dokonce jsme se s ním a mou mladší sestrou dohodli, že natočíme film. Tak se také stalo. V pátek jsme se domluvili a v sobotu už byl první krátký film natočen a sestříhán, ale jako by nám to nestačilo, tolik jsme se pro natáčení nadchli, že v neděli vznikl ještě jeden minifilm a máme v plánu třetí na dokončení trilogie :D Musím říci, že to byla opravdu legrace a strašně fajn spolupráce, myslím, že náš tříčlený tým je naprosto skvělý. Filmy josu velmi jednoduché, němé, ale dělané od srdíčka. Dokonce se stalo i několik méně očekávatelných věcí, typu roztržené boty, nebo já v kostele, či můj přítel na koloběžce... Prostě a jednoduše něco jsme natočili, užili jsme si to dali tomu srdíčko a to je myslím důležité.
A ráda bych se s vámi o oba filmy podělila:
https://www.youtube.com/watch?v=nxPwFhtMm-k&t=1s
https://www.youtube.com/watch?v=oLkqZmXCx7g

Slova vodou ovlivněna

28. března 2018 v 11:13 | Ortie
Slova vodou ovlivněna

Ve vaně dobře se píše,
jen často vznikají klišé.

Voda z vlasů slepuje stránky,
mezi písmeny odehrávají se války.

Pára voní meduňkou a octem jablečným,
kapky stékají po ramenou, cítím se někým výjimečným.

Prohlížím si ohalené ruce, prsa, břicho, klín, nohy,
boje mezi hlavou a tělem mají snad už zahlazené rohy.

Poslouchám zvuk, který pomalu ticho proráží,
proč v dnešních dnech na tom tolik záleží?

Tělo zabalené do ručníku usychá,
a i tato myšlenka ve mně utichá.

Co je to krása?

28. března 2018 v 11:09 | Ortie |  Básně
Co je to krása?

Co je to krása?
Motýlci v břiše?
Chvíli poslouchat tiše?

Co je to krása?
Když holka úkáže hodně nahý kůže?
Copak se to takhle posuzovat může?

Co je to krása?
Milovat i chyby?
Nedávat plané sliby?

Co je to krása?
Prožívat souznění?
Cítit, jak smutek se promění?

Co je to krása?
Přestat se dívat očima?
Vědět, že všechno jinak začíná?

Co je to krása?
Smíření s vlastní osobou?
Nestydět se, když krásu nazývají ostudou?

Kam dál